Česká společnost sportovního práva, z.s.


Czech Association of Sports Law

Případ Kreuziger – Předání věci Rozhodčí komisi ČOV porušuje všechny platné předpisy UCI, Svazu cyklistiky a ČOV

Oznámeným důvodem dohody uzavřené dle zpráv mezi ČOV , Svazem cyklistiky a R. Kreuzigerem, zastoupeným dr.  Šťovíčkem, byla dle prohlášení p. Kejvala, Štetiny a Šťovíčka, skutečnost, že disciplinární komise Svazu cyklistiky nemá na takový složitý případ dost odborníků, a že právě projednání věci Rozhodčí komisí ČOV zajistí odbornost, nestrannost a transparentnost.

Skutečný důvod však zůstal skrytý a navíc uzavřená Dohoda porušuje všechny platné sportovní předpisy, konkrétně pravidla UCI, Stanovy ČOV,  Statut Rozhodčí komise, její Jednací řád i Stanovy a disciplinární řád Svazu cyklistiky.

Skutečným důvodem dohody, kterou inicioval a zřejmě i  sepsal Dr. Šťovíček,  je jeho postavení a vliv v ČOV apředevším jeho osobní propojení s několika členy Komise.

Dr. Šťovíček je:

  1. několikaletým právním zástupcem ČOV (viz web. stránku jeho advokátní kanceláře, kde je m.j uvedeno:OFICIÁLNÍ DODAVATEL PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO Český olympijský výbor a společnost Česká olympijská a.s.
  2. člen výkonného výboru ČOV
  3. předsedou Legislativní rady Č0V.

Je jistě nevhodné a neetické, aby tak vysoký a vlivný funkcionář ČOV zastupoval také jednotlivce (sportovce) právě v řízení před orgány ČOV.

A nyní to hlavní – zmíněné osobní propojení:

Předseda  Komise dr.Trojan je přímo společníkem dr. Šťovíčka v jeho advokátní kanceláři.

Místopředseda dr.Procházka (dnes právník Sparty) byl vychován jako koncipient v kanceláři dr. Šťovíčka.

Další člen Jan Morávek byl zvolen na základě návrhu dr. Šťovíčka nebo někoho z jeho přátel až přímo na plénu ČOV v listopadu 2012. Nebyl předem navržen žádným svazem, jak je to obvyklé.  Jen zbývající 2 členové dr. Baláš a dr. Horáček představují tedy „nestranné členy“.

I kdyby se dr. Trojan nestal členem 3 členného senátu, který bude věc rozhodovat, je přece vyloučeno, aby dr. Šťovíček zastupoval účastníka v řízení před orgánem, jehož předsedou je jeho společník! Navíc i v takovém případě je to dr. Trojan, který podle jednacího řádu jmenuje členy senátu. (Nepochybně v něm zbude jen jedno místo pro nestranného člena).

Z titulu svých funkci v ČOV a z titulu svých osobních spojení s většinou členů komise, má tedy dr. Šťovíček obrovský a naprosto nepatřičný vliv na jednání Komise.

Takhle vypadá tedy nestranná a objektivní Rozhodčí komise a nestranné a transparentní řízení, o kterém všichni aktéři mluvili jako o důvodu, proč se věc odnímá Svazu a předává Rozhodčí komisi.

Dr. Štovíček je nejen v uvedeném konfliktu funkcí, které zastává, ale porušuje pravděpodobně i advokátní stavovské předpisy. Jestli je to tak jak psali v novinách, a sice, že rozhodčí doložku uzavřeli Kreuziger, Svaz cyklistky a ČOV, pak tedy  Dr.Šťovíček zastupuje v jedné věci dva  klienty, ČOV a R.  Kreuzigera , kteří nemají  a nemohou mít shodné zájmy.

ČOV je přímým signatářem Světového kodexu proti dopingu (WADA kodex), má  povinnosti bojovat proti dopingu, musí být nestranný a nemůže se angažovat žádným způsobem v jednotlivých konkrétních kauzách.

Navíc ČOV není účastníkem disciplinárního (dopingového) řízení a nemá vůbec co uzavírat nějakou rozhodčí doložku. Ani kdyby to bylo tak, že ČOV dává „jen „ souhlas“  či „pokyn“, aby věc řešila jeho komise, tak to nejde, protože  Rozhodčí komise je podle stanov ČOV nezávislá a ČOV jí nemůže nic přikazovat ani za ni jednat.

Porušení platných sportovních předpisů

Dr. Šťovíček uvedl, že tento případ se řeší podle pravidel UCI, a že podle těchto pravidel je možné předání věci Komisi ČOV na základě uzavření rozhodčí doložky.

To není pravda!

Podle čl. 256 Antidopingových pravidel UCI má případ projednat orgán, která je nadán pravomocí dle předpisů národní federace. Musí se tedy postupovat podle Stanov a disciplinárního řádu Svazu cyklistiky. (Teoreticky by mohlo být řízení svěřeno jinému (i externímu) orgánu než disciplinární komisi tak, jak uvádí čl. 257 Antidopingových pravidel UCIale to by musel mít Svaz (ČSC) ve Stanovách a v disciplinárním řádu, což nemá).

Dle čl. 1.05 Disciplinárního řádu Svazu tresty za použití dopingu ukládá Svaz (jeho disciplinární komise).

Ve Stanovách Svazu ani v jeho disciplinárním řádu není žádné ustanovení, které by umožňovalo odejmout dopingový případ disciplinární komisi a předat ho jinému orgánu, zejména pak ne orgánu externímu. Výmluva, že disciplinární komise nemá dost kvalifikovaných odborníků, nemůže být odůvodněním pro porušení platných předpisů. Navíc je tato výmluva i zcela lichá.Jednak je taková situace prakticky ve všech sportovních svazech (přesto rozhodují o dopingových proviněních), a jednak v tomto případě půjde zřejmě o souboj znalců z oboru hematologie, které bude muset kterýkoli  rozhodovací orgán použít. Znalosti z tohoto oboru jistě nemají ani členové Rozhodčí komise.

Rozhodčí komise ČOV nemůže o dopingových věcech rozhodovat v první instanci

Takový postup je v rozporu s čl. 8 odst. 4 Stanov ČOV a  čl. 7.1.1 Statutu Rozhodčí komise ČOV, podle kterých jeKomise odvolacím orgánem  ve věcech dopingových Čl.7.1.1.je primární předpis a lex specialis. Možnost prvostupňového řízení ve funkci rozhodčího soudu podle zákona č. 216/1994 Sb. je upravena až v čl. 7.2.1. a logicky proto přichází v úvahu pouze v jiných věcech než dopingových.

Dohoda soukromých účastníků nemůže nikdy z odvolacího orgánu udělat orgán prvostupňový, navíc když jeden z jejích účastníků  - ČOV – ani účastníkem není a když naopak povinný účastník – Antidopingový výbor ČR – byl zřejmě úplně pominut. (Dle čl. 6 a 7 Jednacího řádu Rozhodčí komise je ADV povinným účastníkem každého řízení v dopingových věcech).

Uzavřená rozhodčí doložka je neplatná a neúčinná, protože porušuje Stanovy ČOV, Statut Rozhodčí Komise, Jednací řád Komise, Stanovy a disciplinární řád Svazu cyklistiky a Pravidla UCI.

Rozhodčí komise ČOV proto nemá pravomoc případ projednávat a rozhodovat.

Autor:
JUDr. Gerhardt Bubník, LL.M.,  advokát, AK Bubník Myslil & Partners
dlouholetý předseda Rozhodčí komise ČOV (2000 – 2012)
nositel Olympijského řádu
nositel Ceny MOV za boj proti dopingu ve sportu
dlouholetý arbitr u Sportovního soudu pro sport v Lausanne (CAS)